Úvod » Obnovitelné zdroje » Energie Slunce

Energie Slunce

Sluneční energie je nejdůležitější formou energie, bez které by život na naší planetě nebyl možný. Přímo či nepřímo na ní závisí všechny děje odehrávající se na Zemi.

Dopadající záření je z vetší části naší planetou zachyceno, z menší části se odráží zpět do kosmického prostoru. Absorbovaná energie prochází různými přeměnami. Tyto přeměny jsou nezbytnou podmínkou života na Zemi a tedy také života člověka. Stáří Slunce se odhaduje na 4,6 miliard let a jeho životnost na dalších ještě 5-10 miliard let. Vzhledem k tomu, že z hlediska existence lidstva je to nepředstavitelně dlouhá doba, můžeme tento zdroj energie bez nadsázky označovat jako nevyčerpatelný.

Přírodní podmínky ČR

V České republice jsou poměrně dobré podmínky pro využití energie slunečního záření, přestože množství sluneční energie v průběhu roku kolísá a nejvíce ho dopadá v období, kdy je to nejméně potřeba.

Na každý metr čtvereční dopadne v našich podmínkách za jeden rok okolo 1000 kWh sluneční energie,
v letním období dosahuje světelné záření denního maxima přes 1 kW.

Česká republika je sice poměrně malá, přesto zde určité rozdíly v klimatických podmínkách existují. Jsou způsobeny hlavně rozdílnou nadmořskou výškou, charakterem proudění vzduchu a rozdíly ve slunečním svitu.

Nejpříznivější podmínky pro využití sluneční energie u nás jsou na Moravě, proto se většina projektů staví právě zde.

Pozn.: Průměrný roční úhrn globálního záření [MJ/m2]

Zdroj: Atlas podnebí Česka; vydal ČHMÚ

Dopad na životní prostředí

Při využívání sluneční energie neznečišťujeme ovzduší škodlivými emisemi. Tím že nepoužíváme fosilní paliva, nedevastujeme krajinu těžbou a dopravou surovin. Spotřebou sluneční energie neprodukujeme žádné odpady. Z ekologického hlediska je tedy využívání sluneční energie velmi příznivé.

Možnosti využití sluneční energie

Sluneční energii lze přeměnou v jiné formy energie využít mnoha způsoby – tepelně, mechanicky, elektricky
a chemicky. Civilizovaný člověk dokáže stále větší část energie dopadajícího slunečního záření usměrnit ve svůj prospěch. Moderní technika mu k tomu dává stále více prostředků.

Tradičním způsobem je využití sluneční energie vhodným architektonickým a stavebním řešením objektu, tedy tzv. pasivní cestou. Skrz transparentní plochy (okna, prosklenou střechu) vniká do objektu sluneční záření, které se po dopadu na stěny a objekty v místnosti přemění na dlouhovlnné (infračervené) záření, které pociťujeme jako teplo. Umí-li stavba využívat těchto principů úmyslně, mluvíme o pasivním využívání energie. Využívání solární energie tímto způsobem má však své limity – energie je omezeně akumulovatelná a často je její dostupné množství vyšší, než je v daném prostoru potřeba, a dochází tak k jeho přehřívání. Prosklené plochy by neměly tvořit více než 20 % podlahové plochy dané místnosti, kterou osvětlují. "Stavby ze skla" zdaleka nelze označit za stavby efektivně využívající solární energii. Výjimkou jsou snad jen zimní zahrady, jejich využití v našich podmínkách však přináší spíše více nevýhod než výhod (přehřívání v letním období, potřeba zimního vytápění, když slunce nesvítí, atd.).

Mnohem efektivnější je využití solární energie aktivními systémy. Tyto systémy jsou flexibilnější, univerzálnější, umožňují částečně oddělit dobu energetických zisků od jejich skutečného využití a dají se využívat i v objektech, které jsou nevhodně řešené pro pasivní využití sluneční energie. Členíme je na solární systémy pro výrobu tepla (s fototermickými kolektory) a systémy pro výrobu elektřiny (s fotovoltaickými panely).

Vstup do úsporné zóny
Nepřehlédněte
2008 Pražská energetika, a.s.
 | 
www.energetickyporadce.cz