1. Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy byl do české legislativy zaveden novelizací Zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007, která zohledňuje požadavky Směrnice 91/2002/EK o energetické náročnosti budov. Průkaz popisuje energetickou náročnost budovy jako celku, tzn. množství celkové dodané (v zahraničí primární) energie do objektu.

Od 1. ledna 2009 je průkaz energetické náročnosti budovy součástí projektové dokumentace pro stavební povolení novostaveb či rekonstrukcí staveb s větší podlahovou plochou než 1 000 m². Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovávají tzv. energetičtí experti, kteří na tuto činnost získali oprávnění od Ministerstva průmyslu a obchodu; jejich seznam je možné najít na webu MPO – Seznam energetických expertů.

Hlavním výstupem průkazu energetické náročnosti budovy je hodnota spotřeby energie na metr čtvereční podlahové plochy. Do spotřeby se započítává nejen spotřeba tepla na vytápění, ale i na ohřev vody, elektřina na osvětlení, na provoz oběhových čerpadel a ventilátorů a případně i na chlazení budovy.

Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky podle vypočtené měrné spotřeby energie v kWh/(m²·rok). Měrné spotřeby energie ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními.

2. Energetický štítek obálky budovy

Tento dokument je zpracovaný podle požadavků technické normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov; mezi projektanty je dobře znám jako "energetický štítek". V posledních letech prošel, stejně jako samotný předpis, několika drobnými změnami, které se týkaly především konečného vyjádření hodnoty:

• SEN (Stupeň Energetické Náročnosti – listopad 2002), STN (Stupeň Energetické Náročnosti – březen 2005) či dnešní
• CI (klasifikační ukazatel – duben 2007).

Štítek slouží pouze k vyjádření tepelně technické kvality ochlazovaných konstrukcí budovy a přímo tak souvisí s tepelnou ztrátou objektu.