Systémů pro větrání obytných místností existuje mnoho, vzájemně se liší jak investiční, tak provozní náročností a samozřejmě kvalitou vnitřního prostředí. Lze však formulovat několik všeobecných požadavků, které by měli být dodrženy. Tato pravidla vytvářejí určitý rámec, avšak nejedná se o body, které je nutné pojímat dogmaticky:

• Větrání musí splňovat hygienický předpis platný v ČR.
• Větrací zařízení musí zajistit přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu do prostoru bytu a v souladu s odvodem vzduchu musí zajistit hygienicky nezávadný stav vzduchu v prostorách bytu.
• Sání čerstvého vzduchu musí být provedeno ze zdravotně nezávadného venkovního prostředí, pokud možno ze stinné strany.
• Přívod čerstvého vzduchu je nutno situovat do obytných místností, z nichž vzduch proudí k odvodním prvkům umístěným v koupelně, WC, kuchyni. Z tohoto důvodu musí být hygienické místnosti v mírném podtlaku oproti obytným místnostem.
• U centrálních zařízení je vhodná regulovatelnost vzduchového výkonu 0/50/100 %.
• Vhodná je automatická regulace, která zajistí regulaci vzduchového výkonu podle kvality vzduchu, vlhkosti nebo alespoň podle časového programu.
• Přívod vzduchu nesmí uživatelům způsobovat pocit průvanu a nesmí dovolit pronikání prachu a hluku
  z vnějšího prostředí.
• Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden tak, aby neobtěžoval okolí, nejlépe nad střechou budovy. Pokud je výfuk na fasádě, nesmí být tento otvor umístěn pod okny bytů nebo v jejich bezprostřední blízkosti.
• Nasávací a výfukové otvory musí být opatřeny koncovými prvky, které zabrání vnikání deště, ptáků, hmyzu apod. do potrubí.
• Větrací zařízení nesmí být nadměrným zdrojem hluku do vnitřního ani venkovního prostředí.
• Koncové prvky v interiéru (ventilátory, vyústky) musí být snadno čistitelné a pokud možno by mělo být čistitelné i potrubí, aby umožňovalo snadnou údržbu.
• Nedoporučuje se napojení odsávacího řízení z kuchyně na zařízení pro odvětrání WC (je v rozporu se současnými hygienickými předpisy v ČR).