Návrh opatření vždy musí vycházet z konkrétní situace a zohledňovat technický stav stávajících zařízení.
Na rozdíl od zateplování, které má i u starších budov obvykle příliš dlouhou návratnost, vycházejí technická opatření na technologickém zařízení pro vytápění zpravidla ekonomicky výhodněji.

Typická opatření lze rozdělit do skupin podle výše nákladů:

Nízkonákladová opatření

• Administrativní opatření: energetický management – důsledné sledování spotřeb a nákladů, optimalizace režimů vytápění; u průmyslových podniků měření spotřeby tepla po střediscích. Dosažené úspory mohou činit 2 – 5 % a návratnost je rychlá (několik měsíců až max. jednotky roků).
• Pravidelná péče o technická zařízení: nastavení regulačního systému dle měnících se podmínek, kontrola těsnosti systému. Možné úspory jsou opět v řádu do několika jednotek procent s poměrně rychlou návratností.

Středněnákladová opatření

Tato opatření mohou přinést úspory kolem 10 % a jejich návratnost je obvykle v rozmezí 5 – 10 let.

• Modernizace řídicího systému s důsledným uplatněním ekvitermní regulace (automatického nastavování teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě).
• Optimalizace systému rozvodů: hydraulické vyregulování systému, případně jeho rozdělení na samostatné větve, osazení otáčkové regulace oběhových čerpadel zpravidla včetně výměny čerpadel za moderní jednotky. Centrání řízení parametrů jednotlivých větví rozvodu je nezbytné zejména pro budovy s většími vytápěnými prostory jako jsou školy (velké učebny, tělocvičny), administrativní budovy se společnými prostory ("open space") a teplovodně vytápěné průmyslové provozy.
• Osazení termostatických ventilů na otopných tělesech vhodné v případě budovy se samostatnými místnostmi, jako jsou menší kanceláře, hotely, domovy seniorů apod.

Vysokonákladová opatření

Tato opatření mohou přinést úspory až několik desítek procent a jejich návratnost bývá od několika roků až po deset či více let, vzhledem k dlouhodobé životnosti však bývají ekonomicky zajímavé.

• Využití obnovitelných zdrojů tepla, např. instalace solárních panelů pro ohřev vody.
• Zpětné získávání tepla - např. doplnění systému rekuperace tepla u klimatizačních jednotek, využití technologického odpadního tepla u průmyslových provozů apod.
• Výměna zdroje tepla, tj. dožitých kotlů resp. předávací stanice tepla, případně v kombinaci s přechodem na jiný zdroj energie - např. instalace kotle na biomasu, tepelného čerpadla.