Zdroj tepla na vytápění by měl odpovídat tepelné potřebě zásobovaného objektu respektive jeho uživatelů. Skutečný stav je zpravidla odlišný od předpokladů původního návrhu, a proto je žádoucí vhodnost velikosti, typu a uspořádání tepelného zdroje prověřit.

Podmínky tepelné pohody člověka ve vytápěném prostoru:

• teplota vzduchu v rozmezí 18,5 až 21,5 °C
• relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40–65 %
• proudění vzduchu do 0,15 až 0,2 m/s

Velikost zdroje, provozní pružnost

Předávací stanice (v případě napojení na centrální systém zásobování teplem) nebo vlastní kotelna by měla umožnit dodávku tepla odpovídající okamžité potřebě. Je-li zdroj vybaven jednotkami o výrazně vyšší kapacitě, vede to k nutnosti přerušovaného provozu a provozování na malém relativním zatížení s nízkou účinností. Tento stav je typický pro objekty, kde se charakter spotřeby výrazně změnil (např. po uzavření některých provozů
s technologickou spotřebou) a po celkovém zateplení budov.

Předimenzování zdroje tepla vede ke ztrátám jak energetickým, tak finančním. Pro nový nebo rekonstruovaný objekt je vhodné použít teplovodní nízkoteplotní soustavu. Ta umožní v dalších letech případné využití netradičních a obnovitelných zdrojů tepla (tepelné čerpadlo, sluneční energii, odpadní teplo apod.).

Základní zásady při návrhu změn na zdroji:

1. nejprve zvážit všechna opatření na straně spotřeby
2. následné dimenzování kapacity zdroje a skladbu jednotek na nové podmínky.

Na čem závisí úpravy:

1. typ kotlů
2. použité palivo
3. technický stav
4. zdokonalení regulačního systému
5. optimalizace podmínek spalování

U starších výměníkových stanic s rozměrnými trubkovými výměníky lze doporučit náhradu moderní kompaktní stanicí s minimálními vlastními tepelnými ztrátami a kvalitním regulačním systémem.