Větrná elektrárna (VE) pracuje na principu přeměny kinetické energie v elektrickou. Vítr pohybuje lopatkami větrné turbíny a tím vzniká otáčivý pohyb rotoru, dochází tedy ke změně pohybové energie větru na mechanickou. V elektrickém generátoru následně probíhá přeměna mechanické energie na elektrickou.
Za ekonomicky vhodné lokality pro výstavbu větrné elektrárny lze považovat pouze ty oblasti, kde průměrná roční rychlost větru ve výšce 10 metrů nad zemí dosahuje alespoň 4,5-5 m/s. Bohužel se většina těchto "vyhovujících" lokalit nachází v chráněných oblastech, kde stavba elektráren není možná.
Přehled větrných elektráren s výkonem nad 100 kW je na následující mapce. Jejich množství průběžně roste.
Zdroj: http://www.czrea.org/files/images/mapa_VTE.jpg
| Rozdělení dle velikosti a výkonu | Jmenovitý výkon (kW) | Průměr vrtule (m) | Použití |
|---|---|---|---|
| Mikroelektrárny | do 1 | do 2 | napájení jednotlivých zařízení, dobíjení baterií, osobní použití, napájení vysílačky, počítače, vařiče, osvětlení, malé topení |
| Malé VE | do 60 | do 16 | využití pro rodinné domky, menší budovy, malé firmy, dobíjení baterií, napájení osvětlení reklamních panelů podél dálnic, dopravní značky, měřiče teploty, čerpání vody ze studně a její rozvod |
| Střední VE | 60-700 | 16-45 | zásobování středně velkých objektů nepřipojených k síti, případně dodávka elektrické energie do sítě |
| Velké VE | 700 a více (souč. max. 6400) | 45-128 | zdroj pro celé obce, dodávají elektřinu do sítě |
Zdroj: PRE
U větrných elektráren platí, že s velikostí instalovaného výkonu klesají měrné investiční náklady – u mikro
a malých VE bývají 2-3 krát vyšší, než jaké je možné dosáhnout u velkých elektráren s výkonem v řádu megawatt. Instalace soustrojí většího výkonu v příhodné lokalitě je tedy ekonomicky efektivnější.
Jak z níže uvedené tabulky vyplývá, mají výkupní ceny i zelené bonusy pro nové instalace sestupný trend
– důvodem je neustálý technologický pokrok orientující se zejména na zvyšování výkonu větrných elektráren, což umožňuje dosáhnout vyšší efektivnosti výroby při nižších měrných nákladech. Obvyklý výkon nově instalovaných VE se tak dnes pohybuje na několikanásobně vyšší úrovni, než tomu bylo před deseti lety (u VE ve vnitrozemí to je 1,5-2 MW, u elektráren na moři pak 3 a více MW).
| Datum uvedení větrné elektrárny do provozu | Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě (Kč/MWh) | Zelené bonusy (Kč/MWh) |
|---|---|---|
| Větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2009 včetně | 2 340 | 1 630 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 | 2 550 | 1 840 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 | 2 620 | 1 910 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 | 2 670 | 1 960 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 | 2 930 | 2 220 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 | 3 070 | 2 360 |
| Větrná elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2004 | 3 410 | 2 700 |
Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008
Životnost větrné elektrárny se pohybuje kolem dvaceti let, do té doby vyrobí elektrárna cca 20krát více energie, než je množství potřebné energie pro její výrobu a zprovoznění. Doba návratnosti investice je v současnosti nastavena na patnáct let.
Proces výroby elektrické energie z větru má minimální vliv na životní prostředí. Technologie je bezemisní
a bezodpadová.
Stavba větrných elektráren je zakázána v národních parcích, v přírodních rezervacích v blízkosti národních památek a v oblastech první zóny CHKO.
Jedním ze dvou velmi diskutovaných faktů je nežádoucí hlučnost, která je při provozu způsobena jednak strojovnou a jednak stykem proudícího vzduchu s povrchem listů rotoru. Tento problém se však spíše týká starších konstrukcí. Druhým je pak vliv větrné elektrárny na ptactvo a plašení zvěře.
S rostoucí velikostí konstrukce přibývá také odpůrců díky estetickému a vizuálnímu narušení krajinného rázu.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| při provozu nedochází ke vzniku emisí | vysoké investiční náklady |
| prodej do veřejné rozvodné sítě | nepravidelnost výkonu (závislost na rychlosti větru) |
| zvýšení návštěvnosti těchto míst, turistická zajímavost | narušení krajinného rázu, plašení zvěře |
| možnost dotační podpory |